Výzkum ukazuje, že existuje přímá souvislost mezi bilingvismem a inteligencí, paměťovými schopnostmi a vysokými akademickými výsledky. Jak mozek zpracuje informace efektivněji, bude schopen zabránit poklesu kognitivních funkcí souvisejícím s věkem.
Nejtěžší jazyky
Institut amerického ministerstva zahraničních věcí (FSI) kategorizuje jazyky do čtyř úrovní obtížnosti pro rodilé mluvčí angličtiny. Do skupiny 1, nejjednodušší, patří francouzština, němčina, indonéština, italština, portugalština, rumunština, španělština a svahilština. Podle výzkumu FSI trvá dosažení základní plynulosti ve všech jazycích skupiny 1 asi 480 hodinu cvičení. Dosažení stejné úrovně znalostí v jazycích skupiny 2 (bulharština, barmština, řečtina, hindština, perština a urdština) trvá 720 hodiny. S amharštinou, kambodžštinou, češtinou, finštinou, hebrejštinou, islandštinou a ruštinou je to složitější – bude vyžadovat 1100 hodin praxe. Skupina 4 se skládá z nejobtížnějších jazyků pro rodilé mluvčí angličtiny: arabštiny, čínštiny, japonštiny a korejštiny – rodilému mluvčímu angličtiny bude trvat 2200 hodin, než dosáhne základní plynulosti.
Navzdory časové investici se odborníci domnívají, že se druhý jazyk vyplatí naučit, alespoň pro jeho kognitivní výhody. „Rozvíjí naše výkonné funkce, schopnost udržet si informace v paměti a vyřadit nepodstatné informace. Říká se tomu výkonné funkce kvůli podobnosti s dovednostmi generálního ředitele: řídit spoustu lidí, žonglovat se spoustou informací a multitasking,“ říká Julie Fieze, profesorka neurověd na University of Pittsburgh.
Dvojjazyčný mozek se podle studie Northwestern University spoléhá na výkonné funkce – jako je inhibiční kontrola, pracovní paměť a kognitivní flexibilita – aby udržoval rovnováhu mezi dvěma jazyky. Vzhledem k tomu, že oba jazykové systémy jsou vždy aktivní a soutěží, jsou kontrolní mechanismy mozku neustále posilovány.
Lisa Meneghetti, datová analytička z Itálie, je hyperpolyglot, což znamená, že mluví plynně šesti nebo více jazyky. V jejím případě angličtina, francouzština, švédština, španělština, ruština a italština. Při přechodu na nový jazyk, zejména na jazyk s nižší složitostí, který vyžaduje menší kognitivní odolnost, je jejím hlavním úkolem vyhnout se míchání slov. "Je normální, že mozek přepíná a používá vzorce." To se stává častěji u jazyků, které patří do stejné rodiny, protože podobnosti jsou příliš velké,“ říká. Nejlepší způsob, jak se tomuto problému vyhnout, říká Meneghetti, je učit se jeden jazyk po druhém a rozlišovat mezi jazykovými rodinami.
Běžná hodina
Naučit se základy jakéhokoli jazyka je rychlý úkol. Online programy a aplikace vám pomohou naučit se pár pozdravů a jednoduchých frází rychlostí blesku. Pro osobnější zážitek doporučuje polyglot Timothy Doner číst a sledovat materiály, které vás zaujmou.
„Pokud rádi vaříte, kupte si kuchařku v cizím jazyce. Pokud máte rádi fotbal, zkuste se podívat na zahraniční hru. I když za den pochytíte jen pár slov a drtivá většina stejně zní jako blábol, stejně si je později zapamatujete,“ říká.
Je důležité přesně pochopit, jak plánujete jazyk v budoucnu používat. Jakmile určíte své záměry pro nový jazyk, můžete začít plánovat svůj denní cvičný hodinový rozvrh, který zahrnuje několik metod učení.
Existuje mnoho tipů, jak se lépe naučit jazyk. Všichni odborníci jsou si ale jisti jedním: opustit studium knih a videí a věnovat se alespoň půl hodiny nácviku mluvení s rodilým mluvčím, případně s člověkem, který jazyk ovládá. „Někteří se jazyk učí tak, že se snaží zapamatovat si slova a procvičovat si výslovnost sami, v tichosti a pro sebe. Ve skutečnosti nepokročili, nepomůže jim to prakticky používat jazyk,“ říká Fieze.
Stejně jako při ovládání hudebního nástroje je lepší učit se jazyk krátkou dobu, ale pravidelně, než zřídka, ale dlouhodobě. Bez pravidelné praxe mozek nespouští hluboké kognitivní procesy a nenavazuje spojení mezi novými poznatky a předchozím učením. Proto bude hodina denně, pět dní v týdnu užitečnější než pětihodinový nucený pochod jednou týdně. Podle FSI trvá dosažení základní plynulosti v jazyce skupiny 1 96 týden nebo téměř dva roky.
IQ a EQ
„Naučení se druhého jazyka vám také pomůže stát se chápavějším a empatičtějším člověkem, který vám otevře dveře k jinému způsobu myšlení a cítění. Jde o kombinaci IQ a EQ (emocionální inteligence),“ říká Meneghetti.
Komunikace v jiných jazycích pomáhá rozvíjet dovednost „interkulturní kompetence“. Podle Bakera je mezikulturní kompetence schopnost budovat úspěšné vztahy s širokou škálou lidí z jiných kultur.
Jednu hodinu denně učení se novému jazyku lze vnímat jako praxi překonání odcizení mezi lidmi a kulturami. Výsledkem budou vylepšené komunikační dovednosti, které vás přiblíží lidem v práci, doma nebo v zahraničí. „Když se setkáte s jiným pohledem na svět, s někým z jiné kultury, přestanete ostatní soudit a stanete se efektivnějšími při řešení konfliktů,“ říká Baker.