Všimli jste si, že hledání rovnováhy mezi rodinou, časem pro sebe a kariérou vás obírá o energii a víru v sebe? Trpí tím především ženy, protože podle převládajícího názoru je jejich povinností „žonglovat“ s různými rolemi. Při ucházení se o práci by nikoho nenapadlo zeptat se muže, jak se mu daří budovat úspěšnou kariéru a věnovat čas dětem, nebo zda mu začátek školního roku zabrání dokončit projekt včas. Na takové otázky musí ženy odpovídat každý den.
Všichni bez ohledu na pohlaví chceme uznání, společenské postavení, možnost se rozvíjet a přitom neztrácet kontakt s blízkými a podílet se na životě svých dětí. Podle studie Egona Zehndeho má o manažerské pozice zájem 74 % lidí, u žen se toto procento s věkem snižuje na 57 %. A jedním z hlavních důvodů je problém rovnováhy mezi prací a rodinou.
Chápeme-li „rovnováhu“ jako poměr stejných částí času a energie, které věnujeme práci a osobnímu životu, pak nás touha najít tuto rovnost může zahnat do kouta. Je to honba za falešnou nadějí, horoucí touha dosáhnout rovnováhy, přílišná náročnost, co nás devastuje. K již existující úrovni stresu se přidává nový faktor – neschopnost vyrovnat se stejně dobře se všemi povinnostmi.
Samotné položení otázky – nalezení rovnováhy mezi dvěma věcmi – nás nutí vybrat si „buď-anebo“, jako by práce nebyla součástí života, jako jsou přátelé, koníčky, děti a rodina. Nebo je práce něco tak těžkého, že je těžké skloubit se s příjemným osobním životem? Rovnováha je druh idealizace, hledání stáze, kdy se nikdo a nic nehýbe, vše je zamrzlé a bude navždy dokonalé. Ve skutečnosti není nalezení rovnováhy nic jiného než snaha žít plnohodnotný život.
Zkuste o rovnováze uvažovat jako o touze po naplnění v obou oblastech bez výčitek a pocitů viny.
Co kdyby se místo vyvažování «nevyváženosti» pokusilo vybudovat jednotnou strategii pro pracovní a osobní život? Produktivnější pohled na člověka jako na celý systém, na rozdíl od dualistického přístupu, který jej rozděluje na protichůdné «části» s různými přáními. Koneckonců, práce, osobní život a rodina jsou součástí jednoho života, jsou v nich nádherné chvíle a věci, které nás táhnou dolů.
Co kdybychom na obě oblasti aplikovali jedinou strategii: dělat to, co vás baví a baví, snažit se co nejefektivněji zvládat nezajímavé úkoly a nasměrovat svou odbornost tam, kde je opravdu cenná? Zkuste pojmout rovnováhu jako touhu po naplnění v obou oblastech bez lítosti a pocitu viny. To vám dá pocit naplnění, naplnění a rovnováhy.
Na jakých principech lze takovou strategii postavit?
1. STRATEGIE STAVBY
Místo strategie odmítání, která vytváří pocit nedostatku a okrádá nás o uspokojení, přijměte strategii budování. Namísto přemýšlení o tom, že doma pracujete málo a při jednání v kanceláři litujete, že nemáte dostatek času se svými dětmi, měli byste si vědomě budovat plnohodnotný život.
Tato strategie má také fyziologické vysvětlení. Za stresovou reakci a relaxaci v našem těle jsou zodpovědné dva různé nervové systémy, sympatický a parasympatický. Tajemství je v tom, že by oba měli fungovat stejně. To znamená, že množství odpočinku by se mělo rovnat množství stresu.
Vybírejte a pravidelně cvičte aktivity, při kterých relaxujete: jízda na kole nebo procházky, pohybová aktivita, komunikace s dětmi a blízkými, sebeobsluha, koníčky. Postupem času budete mít pocit, že „relaxační systém“ začal vítězit nad stresovou reakcí.
Pomoci může i alternativní víkendové plánování, kdy si den naplánujete „obráceným“ způsobem a upřednostníte příjemné aktivity, místo abyste je dělali jako zbytek po „nezbytných“ věcech.
2. ODMÍTNUTÍ STEREOTYPŮ
Práce může být dobrou příležitostí, jak dětem a blízkým vysvětlit výhody, které přinášíte, důvody, proč děláte profesionální práci, a nakonec svou roli, která doplní image domova. Nepodceňujte čas strávený v práci – naopak, dívejte se na své aktivity jako na cenný přínos a využijte šanci naučit své dítě svým hodnotám.
Existuje názor, že žena, která dává přednost kariéře, činí své děti nešťastnými. Výsledky studie provedené mezi 100 lidmi ve 29 zemích tuto hypotézu vyvracejí. Děti pracujících matek jsou stejně šťastné jako ty, jejichž matky zůstaly doma na plný úvazek.
Navíc to má pozitivní dopad: dospělé dcery pracujících matek častěji pracují samostatně, zaujímají vedoucí pozice a dostávají vysoké platy. Synové pracujících matek mají mnohem rovnoprávnější genderové vztahy a rozdělení povinností v rodině. Mějte to na paměti, když čelíte stereotypu, že pracující matka přichází o něco, co má pro její dítě hodnotu.
3. ŽIVOT KOLEM "LÁSKY"
Při hledání rovnováhy je důležité pochopit, co přesně vám dává inspiraci v práci. Někomu při podobných povinnostech nabíjí energie šance postavit se před sebe a dosáhnout nemožného, jinému možnost investovat čas do školení zaměstnanců, další motivuje proces tvorby a další se rádi domluví s klienty.
Analyzujte, co děláte rádi, co vám dodává energii, dává vám pocit radosti a plynutí, a pak to maximalizujte. Můžete zkusit žít alespoň měsíc v jiných kategoriích: místo obvyklé „práce“ a „rodiny“ rozdělte svůj život na „milovaný“ a „nemilovaný“.
Bylo by naivní tvrdit, že bychom měli dělat jen to, co milujeme. Když se však budeme pozorovat a zdůrazňovat, co rádi děláme (v práci nebo v rodinném životě), a pak zvýšit podíl toho, co máme rádi, v obou oblastech, budeme se cítit lépe. Navíc naši přátelé, příbuzní, kolegové budou moci těžit z našich nejlepších projevů.
Co z toho vyplývá?
Pokud dokážete postavit svůj život na těchto principech, utkat látku reality „přes“ různé říše a udělat střed toho, co opravdu milujete, přinese vám to uspokojení a radost.
Neměňte radikálně vše najednou – je velmi snadné čelit selhání a nechat vše tak, jak je. Začněte v malém. Pokud pracujete 60 hodin týdně, nesnažte se hned vejít do 40hodinového rámce. Pokud jste nikdy nevečeřeli s rodinou, nenuťte se k tomu každý den.
Nejdůležitější je udělat první krok a držet se nových zásad za každou cenu. Čínská moudrost vám pomůže začít: „Existují dva příznivé okamžiky pro začátek nového: jeden byl před 20 lety, druhý je právě teď.“