Maso je důležitým atributem náboženské a sociální kultury Středního východu a jsou ochotni ho opustit, aby vyřešili ekonomické a ekologické problémy? Amina Tari, aktivistka organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals), upoutala pozornost jordánských médií, když vyšla do ulic Ammánu v salátových šatech. Výzvou „Ať je vegetariánství vaší součástí“ se pokusila vzbudit zájem o stravu bez živočišných produktů.
Jordánsko bylo poslední zastávkou na světovém turné PETA a hlávkový salát byl možná nejúspěšnějším pokusem přimět Araby přemýšlet o vegetariánství. V arabských zemích argumenty pro vegetariánství jen zřídka vyvolávají odezvu.
Mnozí místní intelektuálové a dokonce i členové organizací na ochranu zvířat tvrdí, že je to pro východní mentalitu obtížný koncept. Jeden z aktivistů PETA, který není vegetarián, byl jednáním organizace v Egyptě pobouřen.
„Egypt není na tento životní styl připraven. Existují další aspekty související se zvířaty, které by měly být zváženy jako první,“ řekl.
A zatímco Jason Baker, ředitel asijsko-pacifické pobočky organizace PETA, poznamenal, že odstraněním masa z vaší stravy „uděláte více pro zvířata“, tento nápad nezískal příliš velkou podporu. V rozhovorech s aktivisty zde v Káhiře vyšlo najevo, že vegetariánství je pro nejbližší budoucnost „příliš cizí pojem“. A mohou mít pravdu.
Už je na obzoru ramadán a pak Eid al-Adha, svátek, kdy miliony muslimů po celém světě porážejí obětní ovce: důležité je nepodceňovat význam masa v arabské kultuře. Mimochodem, staří Egypťané byli mezi prvními, kdo dělali krávy mazlíčky.
V arabském světě existuje další silný stereotyp ohledně masa – tím je sociální status. Maso si zde každý den mohou dovolit jen bohatí lidé a o totéž se snaží chudí.
Někteří novináři a vědci, kteří hájí pozici nevegetariánů, tvrdí, že lidé prošli určitou cestou evoluce a začali jíst maso. Zde však vyvstává další otázka: nedosáhli jsme takové úrovně rozvoje, abychom si mohli samostatně zvolit způsob života – například takový, který neničí životní prostředí a netrpí miliony lidí?
Otázka, jak budeme žít v příštích desetiletích, musí být zodpovězena bez ohledu na historii a evoluci. A výzkum ukazuje, že přechod na rostlinnou stravu je jedním z nejjednodušších a nejúčinnějších způsobů, jak bojovat proti změně klimatu.
OSN uvedla, že chov zvířat (ať už v průmyslovém měřítku nebo tradičním zemědělství) je jednou ze dvou nebo tří hlavních příčin znečištění životního prostředí na všech úrovních – od místní po globální. A právě řešení problémů s chovem zvířat by se mělo stát tím hlavním v boji proti vyčerpání půdy, znečišťování ovzduší a nedostatku vody a klimatickým změnám.
Jinými slovy, i když nejste přesvědčeni o morálních výhodách vegetariánství, ale záleží vám na budoucnosti naší planety, pak má smysl přestat jíst zvířata – z ekologických a ekonomických důvodů.
Do téhož Egypta se dovážejí statisíce skotu na porážku, dále čočka a pšenice a další složky tradiční egyptské stravy. To vše stojí spoustu peněz.
Pokud by Egypt podporoval vegetariánství jako hospodářskou politiku, miliony Egypťanů, kteří jsou v nouzi a stěžují si na rostoucí ceny masa, by mohly být nasyceny. Jak si pamatujeme, k výrobě 1 kilogramů masa na prodej je potřeba 16 kilogram krmiva. Jde o peníze a produkty, které by mohly vyřešit problém hladovějící populace.
Hossam Gamal, úředník egyptského ministerstva zemědělství, nebyl schopen pojmenovat přesnou částku, kterou by bylo možné ušetřit snížením produkce masa, ale odhadl ji na „několik miliard dolarů“.
Gamal pokračuje: „Mohli bychom zlepšit zdraví a životní styl milionů lidí, kdybychom nemuseli utrácet tolik peněz, abychom uspokojili touhu jíst maso.“
Poukazuje na další odborníky, například ty, kteří mluví o zmenšování výměry půdy vhodné k bydlení kvůli výsadbě pícnin. „Téměř 30 % plochy planety bez ledu se v současnosti využívá k chovu zvířat,“ píše Vidal.
Gamal říká, že Egypťané jedí stále více masa a potřeba chovů hospodářských zvířat roste. Více než 50 % masných výrobků spotřebovaných na Blízkém východě pochází z továrních farem, řekl. Snížením spotřeby masa, jak tvrdí, „můžeme učinit lidi zdravějšími, nakrmit co nejvíce lidí a zlepšit místní ekonomiku tím, že využijeme zemědělskou půdu k zamýšlenému účelu: pro plodiny – čočku a fazole – které v současnosti dovážíme.“
Gamal říká, že je jedním z mála vegetariánů na ministerstvu, a to je často problém. "Jsem kritizován za to, že nejím maso," říká. "Pokud by se ale lidé, kteří namítají proti mému nápadu, dívali na svět prostřednictvím ekonomické a environmentální reality, viděli by, že je třeba něco vymyslet."