A co houby, lišky, hřiby, mléčné hřiby a další ušlechtilé a mezi lidmi oblíbené houby?
Vypěstovat si na dvorku úrodu ušlechtilých hub, osik, hřibů, šafránových kloboučků, mléčných hub a lišek bohužel nepůjde, o to se nemůžete ani pokusit. A tady jde o to, že tyto houby, které tvoří mykorhizu na kořenech stromů, nejsou schopny žít ani se vyvíjet mimo své původní plemeno. Pomáhají stromům extrahovat anorganické látky ze země a zase z nich přijímají glukózu a další výživu. Pro houby je takový svazek životně důležitý, ale zároveň je velmi křehký a vnější zásahy jej okamžitě ničí.
Takže i když se vám podaří zasadit houby na zahradě tak, že je tam přesunete spolu se smrkem, borovicí nebo dubem, je nepravděpodobné, že z toho něco bude. Šance na úspěch podniku jsou tak malé, že nemá cenu ani zkoušet vytahovat mycelium z obvyklého lesního prostředí.
Ale stále existuje cesta ven. Jedna z metod je v síti poměrně široce pokryta. Říká se, že takhle se houby a žampiony pěstovaly na začátku minulého století. A dělali to v průmyslovém měřítku. Tato technologie zahrnuje použití těch hříbků, které již přezrály. Musí se dát do dřevěné mísy nebo vany a zalít dešťovou nebo pramenitou vodou. Počkejte dvacet čtyři hodin a poté vše důkladně promíchejte a hmotu přeceďte přes plátýnko. V důsledku manipulací se vytvoří roztok, který obsahuje obrovské množství spór hub. Tato tekutina by měla být napojena na ty stromy v zahradě, pod kterými se plánuje pěstování ušlechtilých hub.
Existuje další technika. Musíte jít do lesa nebo na nedaleké odpočívadlo a najít tam rodinku hřibů. Poté velmi opatrně a opatrně vydlabejte kousky přerostlého mycelia. Vyberte stromy na místě, vykopejte pod nimi malé otvory a umístěte tam úlomky mycelia přivezené z volné přírody. Jejich velikost by měla být srovnatelná s velikostí slepičího vejce. Seshora zasypte díru vrstvou lesní zeminy (tloušťka – 2-3 centimetry). Poté by měla být výsadba mírně napojena, ale ne naplněna vodou, aby nedošlo ke zničení mycelium. Z přebytečné vlhkosti jednoduše hnije. A pak se musíte podívat na počasí a v případě nepřítomnosti deště dodatečně zvlhčit půdu pod stromy zahradní konví nebo hadicí s rozprašovací tryskou. Pro houbové „sazenice“ se hodí nejen mycelium, ale i klobouky přezrálých hřibů. Plocha pod houbařským pozemkem musí být vykopána a uvolněna. Klobouky jsou nakrájeny na malé kostky o straně jednoho centimetru, vhozeny do země a jemně smíchány se zemí. Po výsadbě by měla být půda mírně napojena.
Vysadit můžete i mírně sušené hříbky. Položí se na připravenou půdu pod stromy, zalijí se a po sedmi dnech se sklidí. Mechanismus je jednoduchý: po zalévání spory z klobouku zapadnou do země a případně se přichytí ke kořenům stromů a poté dojde k vytvoření plodnice.
Ne fakt, že výše popsané metody budou vůbec fungovat. Ale i když bude úspěšný, sklizeň hub by se měla očekávat za rok, příští léto nebo podzim. A pak to budou jen jednotlivé houby, a ne spřátelené rodiny hub. V příští sezóně ale můžete počítat s bohatou sbírkou hub.