Psychologie

Žiju — ale jaké to pro mě je? Co dělá život cenným? Cítím to jen já sám: na tomto místě, v této rodině, s tímto tělem, s těmito povahovými rysy. Jaký je můj vztah k životu každý den, každou hodinu? Existenciální psychoterapeut Alfried Lenglet s námi sdílí ten nejhlubší pocit — lásku k životu.

V roce 2017 měl Alfried Lenglet v Moskvě přednášku „Co dělá náš život cenným? Důležitost hodnot, citů a vztahů, abychom mohli pěstovat lásku k životu.“ Zde jsou některé z nejzajímavějších úryvků z ní.

1. Utváříme svůj život

Tento úkol stojí před každým z nás. Je nám svěřen život, jsme za něj zodpovědní. Neustále si klademe otázku: co budu dělat se svým životem? Půjdu na přednášku, strávím večer u televize, setkám se s přáteli?

Do značné míry záleží na nás, zda náš život bude dobrý nebo ne. Život je úspěšný, jen když ho milujeme. Potřebujeme pozitivní vztah k životu, jinak ho ztratíme.

2. Co by změnil milion?

Život, který žijeme, nebude nikdy dokonalý. Vždy si představíme něco lepšího. Ale opravdu se to zlepší, když budeme mít milion dolarů? Můžeme si to myslet.

Ale co by to změnilo? Ano, mohl bych více cestovat, ale uvnitř by se nic nezměnilo. Mohl bych si koupit hezčí oblečení, ale zlepšil by se můj vztah s rodiči? A tyto vztahy potřebujeme, formují nás, ovlivňují.

Bez dobrých vztahů nebudeme mít dobrý život.

Můžeme si koupit postel, ale ne spát. Můžeme si koupit sex, ale ne lásku. A všechno, co je v životě opravdu důležité, se nedá koupit.

3. Jak cítit hodnotu všedního dne

Může být život dobrý v ten nejobyčejnější den? Je to věc citlivosti, všímavosti.

Dnes ráno jsem si dal teplou sprchu. Není to úžasné, když se můžete osprchovat, cítit proud teplé vody? K snídani jsem pil kávu. Během celého dne jsem nemusel trpět hladem. Chodím, dýchám, jsem zdravý.

Mnoho prvků dává mému životu hodnotu. To si ale zpravidla uvědomíme až po jejich ztrátě. Můj přítel žije šest měsíců v Keni. Říká, že právě tam poznal hodnotu teplé sprchy.

Je ale v naší moci všímat si všeho cenného, ​​co nám dělá život lepším, zacházet s tím opatrněji. Zastavte se a řekněte si: teď se jdu osprchovat. A při sprchování věnujte pozornost svým pocitům.

4. Když je pro mě snazší říct životu „ano“.

Hodnoty jsou to, co posiluje můj základní vztah k životu, přispívá k němu. Pokud něco prožívám jako hodnotu, je pro mě snazší říci životu „ano“.

Hodnoty mohou být jak malé věci, tak něco grandiózního. Pro věřící je největší hodnotou Bůh.

Hodnoty nás posilují. Proto musíme hledat hodnotu ve všem, co děláme, a ve všem kolem nás. Čím to je, že živí naše životy?

5. Obětováním porušíme symetrii

Mnoho lidí dělá něco pro druhé, něco odmítá, obětuje se: pro děti, přítele, rodiče, partnera.

Ale jen kvůli partnerovi se nevyplatí vařit jídlo, mít sex — mělo by to být potěšení a užitek i vám, jinak dochází ke ztrátě hodnoty. To není sobectví, ale symetrie hodnot.

Rodiče obětují životy svým dětem: vzdávají se dovolené, aby postavili dům, aby jejich děti mohly cestovat. Později však budou dětem vyčítat: „Udělali jsme pro vás všechno a vy jste tak nevděční. Ve skutečnosti říkají: „Zaplaťte účet. Buď vděčný a udělej pro mě něco."

Pokud však existuje tlak, hodnota se ztrácí.

S pocitem radosti, že se můžeme kvůli dětem něčeho vzdát, zažíváme hodnotu vlastního jednání. Ale pokud takový pocit není, cítíme se prázdní, a pak je potřeba vděčnosti.

6. Cenné je jako magnet

Hodnoty přitahují, lákají nás. Chci tam jít, chci číst tuto knihu, chci jíst tento koláč, chci vidět své přátele.

Položte si otázku: co mě v tuto chvíli přitahuje? Kam mě to teď vede? Kam mě ta magnetická síla vede? Pokud jsem od něčeho nebo někoho delší dobu oddělen, objeví se touha, začnu chtít opakování.

Pokud je to pro nás hodnota, rádi chodíme znovu a znovu do fitka, potkáváme přítele, zůstáváme ve vztahu. Pokud je vztah s někým hodnotný, chceme pokračování, budoucnost, perspektivu.

7. Nejdůležitější jsou pocity

Když mám city, znamená to, že se mě něco dotýká, moje životní síla se díky někomu nebo něčemu dala do pohybu.

Dojímá mě hudba Čajkovského nebo Mozarta, tvář mého dítěte, jeho oči. Něco se mezi námi děje.

Jaký by byl můj život, kdyby nic z toho neexistovalo? Chudák, chladný, věcný.

Proto, pokud jsme zamilovaní, cítíme se naživu. Život v nás vře, vře.

8. Život se odehrává ve vztazích, jinak neexistuje.

Chcete-li navázat vztah, musíte chtít intimitu, být připraveni cítit toho druhého, být jím dotýkán.

Vstupem do vztahu se dávám druhému k dispozici a házím k němu most. Na tomto mostě jdeme k sobě. Když navazuji vztah, už mám předpoklad o hodnotě, kterou představujete.

Pokud budu k ostatním nevšímavý, mohu ztratit základní hodnotu svého vztahu s nimi.

9. Mohu se stát sám sobě cizím

Je důležité cítit se po celý den sám sebou, klást si znovu a znovu otázku: jak se teď cítím? jak se cítím? Jaké pocity vznikají, když jsem s ostatními?

Pokud k sobě nenavážu vztah, pak se částečně ztratím, stanu se cizím.

Vztahy s ostatními mohou být dobré pouze tehdy, je-li ve vztahu k sobě samému vše v pořádku.

10. Baví mě žít?

Žiju, to znamená rostu, dospívám, zažívám nějaké zkušenosti. Mám pocity: krásné, bolestivé. Mám myšlenky, jsem přes den něčím zaneprázdněn, mám potřebu zajistit si život.

Žil jsem několik let. Líbí se mi žít? Je v mém životě něco dobrého? Nebo je možná těžká, plná muk? S největší pravděpodobností, alespoň čas od času ano. Ale obecně jsem já osobně rád, že žiju. Cítím, že se mě život dotýká, je tam nějaká rezonance, pohyb, mám z toho radost.

Můj život není dokonalý, ale pořád dobrý. Káva je výborná, sprcha příjemná a kolem jsou lidé, které miluji a kteří milují mě.

Napsat komentář