Záhada „zlého chlapce“: proč milujeme negativní postavy?

Thor, Harry Potter, Superman — je pochopitelné, proč máme rádi pozitivní obrazy. Ale proč považujeme padouchy za atraktivní? Proč někdy chceš být jako oni? Jednáme s psycholožkou Ninou Bochařovou.

Atraktivní obrazy Voldemorta, Lokiho, Dartha Vadera a dalších „temných“ hrdinů se v nás dotýkají některých skrytých provázků. Někdy se nám zdá, že jsou jako my — vždyť byli stejně odmítnuti, ponižováni, opomíjeni. Existuje pocit, že pro ty, kteří jsou „na světlé straně síly“, byl život zpočátku mnohem jednodušší.

„Hrdinové a padouši se nikdy neobjevují sami: vždy je to setkání dvou protikladů, dvou světů. A na této konfrontaci sil se staví zápletky filmů světové úrovně, píší se knihy,“ vysvětluje psycholožka Nina Bochařová. "Pokud je u kladných postav vše jasné, proč jsou pak padouši pro diváka zajímaví, proč někteří berou svou "temnou" stránku a ospravedlňují své činy?"

Ztotožněním se s padouchem s ním člověk nevědomě prožívá zkušenost, na kterou by se sám nikdy neodvážil.

Faktem je, že „zlí hoši“ mají charisma, sílu, mazanost. Nebyli vždy špatní; okolnosti jim to často dělaly. Alespoň najdeme omluvu pro jejich neslušné činy.

„Negativní postavy jsou zpravidla velmi emocionální, odvážné, silné, chytré. Vždy to nadchne, vzbudí zájem a zaujme,“ říká Nina Bochařová. Darebáci se nerodí, jsou stvořeni. Nejsou špatní a dobří: jsou utlačovaní, vyvrženci, uražení. A důvodem je těžký osud, hluboké psychické trauma. V člověku to může způsobit soucit, sympatie a touhu podporovat.

Každý z nás prochází různými etapami života, prožívá svá traumata, získává zkušenosti. A když se podíváme na špatné hrdiny, dozvídáme se o jejich minulosti, bezděčně to zkoušíme na sobě. Vezměme stejného Voldemorta – jeho otec ho opustil, jeho matka spáchala sebevraždu, nemyslela na svého syna.

Porovnejte jeho příběh s příběhem Harryho Pottera – jeho matka ho chránila svou láskou a vědomí, že to věděl, mu pomohlo přežít a vyhrát. Ukáže se, že padouch Voldemort tuto moc a takovou lásku nedostal. Od dětství věděl, že mu nikdo nikdy nepomůže…

„Když se na tyto příběhy podíváte prizmatem Karpmanova trojúhelníku, uvidíme, že v minulosti negativní postavy často končily v roli Oběti, načež si, jak se stává v dramatickém trojúhelníku, zkoušely roli Pronásledovatele, aby pokračovala v sérii transformací,“ říká expert. — Divák nebo čtenář může ve „špatném“ hrdinovi najít část jeho osobnosti. Snad si sám něčím podobným prošel a v sympatii s postavou své zážitky rozehraje.

Člověk, který se ztotožňuje s padouchem, s ním nevědomě prožívá zkušenost, na kterou by se sám nikdy neodvážil. A dělá to prostřednictvím empatie a podpory. Často nám chybí sebevědomí, a když se snažíme napodobit „špatného“ hrdinu, osvojujeme si jeho zoufalou odvahu, odhodlání a vůli.

Je to legální způsob, jak odhalit své potlačované a potlačované pocity a emoce prostřednictvím filmové terapie nebo knižní terapie.

Probouzí se v nás rebel, který se chce bouřit proti nespravedlivému světu. Náš Stín zvedne hlavu, a když budeme pozorovat „špatné lidi“, už to nemůžeme skrývat před sebou samými a ostatními.

„Člověk může přitahovat darebákova svoboda projevu, jeho odvaha a mimořádná image, které se každý bojí, a která ho činí mocným a neporazitelným,“ vysvětluje Nina Bochařová. — Ve skutečnosti je to legální způsob, jak zveřejnit své potlačované a potlačované pocity a emoce prostřednictvím filmové nebo knižní terapie.

Každý má nějakou stínovou stránku své osobnosti, kterou se snažíme skrýt, potlačit nebo potlačit. To jsou pocity a projevy, které se možná stydíme nebo se bojíme předvést. A v soucitu se „špatnými“ hrdiny dostává Stín člověka příležitost vystoupit, být přijat, i když ne na dlouho.

Tím, že soucítíme se špatnými postavami, ponoříme se do jejich imaginárních světů, dostáváme šanci dostat se tam, kam bychom se v běžném životě nikdy nedostali. Můžeme tam vtělit své „špatné“ sny a touhy, místo abychom je převáděli do reality.

„Životem s padouchem jeho příběhu získává člověk emocionální zážitek. Divák či čtenář na nevědomé úrovni uspokojuje svůj zájem, kontaktuje své skryté touhy a nepřenáší je do reálného života,“ shrnuje odborník.

Napsat komentář