Hlíva ústřičná (Pleurotus dryinus)
- Oddělení: Basidiomycota (Basidiomycetes)
- Pododdělení: Agaricomycotina (Agaricomycetes)
- Třída: Agaricomycetes (Agaricomycetes)
- Podtřída: Agaricomycetidae (Agaricomycetes)
- Objednávka: Agaricales (Agaric nebo Lamellar)
- Čeleď: Pleurotaceae (Voshenkovye)
- Rod: Pleurotus (hlíva ústřičná)
- Typ: Pleurotus dryinus (hlíva ústřičná dubová)
řádek:
Klobouk hlívy ústřičné má půlkruhový nebo elipsovitý tvar, někdy jazykovitý. Široká část houby je obvykle zasunuta o 5-10 cm během celého životního cyklu houby. Barva je šedobílá, lehce nahnědlá, dosti variabilní. Mírně drsný povrch klobouku hlívy ústřičné pokrývají tmavé drobné šupinky. Dužnina klobouku je elastická, hustá a lehká, má příjemnou houbovou vůni.
Evidence:
Bílá, často nasazená, klesající hluboko po stopce, světlejšího odstínu než stopka. S věkem mohou desky získat špinavě žlutou barvu. Talíře mladých hlívy ústřičné jsou pokryty bílým povlakem světle šedé nebo bílé. Právě na základě toho se určuje hlíva dubová.
Spórový prášek:
Bílý.
Noha:
Silný (1-3 cm silný, 2-5 cm dlouhý), mírně se zužující u základny, krátký a excentrický. Má barvu čepice nebo mírně světlejší. Maso nohy je bílé se žlutým nádechem, vláknité a tvrdé na bázi.
Navzdory názvu plodí hlíva dubová na zbytcích různých stromů, a to nejen na dubech. Hlíva dubová se rodí v červenci až září, čímž se přibližuje hlívě plicní.
Hlíva dubová se vyznačuje charakteristickým soukromým přehozem. S vědomím toho nelze zaměnit hlívu dubovou s plicníkem nebo ústřicí.
Hlíva dubová je v zahraniční literatuře považována za nejedlou houbu, přičemž v některých zdrojích jsou její nutriční vlastnosti uváděny pozitivně. Relativně nízká prevalence houby nám však neumožňuje přesně odpovědět na tuto otázku.