Jak víte, bez ohledu na to, na čem vědci pracují, stále dostávají zbraně. A bez ohledu na to, co Woody Allen natočí, on – většinou – stále dostane příběh o sobě: spěchající a přemítající neurotik. Výjimkou nebyl ani nový film, který zatím nebyl ve Spojených státech uveden kvůli obvinění z obtěžování, které opět vznesla režisérova adoptivní dcera.
Se vší touhou ignorovat skandál je obtížné a pravděpodobně to není nutné. Spíše je to příležitost rozhodnout se o postoji a připojit se buď k zastáncům bojkotu, nebo k jeho odpůrcům. Zdá se, že oba úhly pohledu mají právo na existenci: na jedné straně by některé činy rozhodně neměly zůstat nepotrestány, na druhé straně je kinematografie stále produktem kolektivní kreativity a zda stojí za to trestat zbytek členů posádky je velká otázka. (Další věc je, že některé z hvězd, které ve filmu hrály, věnovaly své honoráře hnutí #TimesUp a charitativním účelům.)
Celá situace kolem filmu s jeho dějem se však nijak neozývají. Deštivý den v New Yorku je dalším filmem Woodyho Allena v dobrém i špatném slova smyslu zároveň. Melancholičtí, ironičtí, nervózní, s postavami zmatenými a ztracenými – navzdory celkovému uspořádání a společenské pohodě – hrdinové; nadčasové, a proto jsou vyzváněcí tóny smartphonů, které trhají plátno, tak nepříjemné. Ale také připomínají, že Allenovi hrdinové vždy byli a jsou.
Na pozadí těchto hrdinů se cítíte bezpodmínečně, důkladně, úplně normálně.
Ženichové jsou v předvečer svatby připraveni opustit svou milovanou jen proto, že se všemi svými přednostmi má hrozný, nesnesitelný smích. Žárliví manželé, sužovaní podezřením, ať už spravedliví nebo ne, na tom nezáleží). Režiséři jsou ve stavu tvůrčí krize, připraveni chytit se každé stébla (zejména mladí a atraktivní). Milenci, kteří snadno sklouznou do víru zrady. Excentrici, tvrdošíjně se skrývající před současností za oponou starých filmů, pokeru a klavírní hudby, utápění v duševních i slovních šarvátkách s matkou (a jak víte, nejčastěji se vše schyluje k těmto konfliktům — alespoň s Allenem).
A co je nejdůležitější, na pozadí všech těchto hrdinů se cítíte bezpodmínečně, důkladně, úplně normálně. A už jen kvůli tomu film stojí za zhlédnutí.