Očkovací program

Polské děti jsou očkovány hůře než jejich vrstevníci v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Bezplatné vakcíny jsou zastaralé a rodiče si musí spoustu nezbytných věcí platit sami.

Polský rodič, který chce očkovat dítě podle norem platných v EU, musí utratit od 2 tis. do 3 zlotých. – To, co stát nabízí zdarma, je na úrovni očkovacího kalendáře Běloruska nebo Ukrajiny – říká prof. Andrzej Radzikowski, přednosta kliniky Dětské fakultní nemocnice ve Varšavě. – I Turecko má očkovací kalendář na západoevropské úrovni. Inovace tam byly zavedeny, když byl ministrem zdravotnictví dětský lékař. Máme i dětského lékaře, ale zatím jsme nezaznamenali žádné pozitivní změny – dodává Dr. Paweł Grzesiowski, vedoucí Nadace Institutu prevence infekcí ve Varšavě.

Povinné očkování dětí v Polsku

V rámci povinného očkování se v Polsku používají zastaralé vakcíny, které nutí miminko k opakovanému bodnutí, namísto moderních přípravků, které umožňují jednorázové podání vakcín proti více nemocem. Mezitím je každá injekce pro dítě dalším stresem. V České republice a na Slovensku je v programu povinného očkování dostupná vysoce kombinovaná šestisložková vakcína (DTPa-HBV-IPV-Hib), v Maďarsku pětisložková vakcína (DTPa-IPV-Hib). V Polsku se ale děti očkují třemi preparáty zvlášť, tedy DTP (vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli), IPV vakcína (prevence onemocnění Heine a Medin, tedy virové obrny) a proti Hib (bakterie způsobující zápal plic a meningitidu). a sepse). Navíc očkujeme zastaralou verzí vakcíny proti černému kašli, tzv. celobuněčnou vakcínou, přičemž je dostupná vakcína celulózová, u které je oproti celobuněčné mnohem méně pravděpodobné, že způsobí tzv. lokální a obecné pošt. - reakce na očkování. Navíc XNUMXleté očkované děti jsou stále zastaralou formou živé virové vakcíny proti dětské obrně, u které existuje riziko – i když malé –, že se mohou aktivovat. U malých dětí bezpečnější, tzv. inaktivované vakcíny proti dětské obrně (IPV). Ve věku šesti let je však zastaralá vakcína proti dětské obrně povinná. Musíte zaplatit za bezpečnější, neaktivovaný. V povinném očkovacím kalendáři také není zahrnuto očkování proti pneumokokům a meningokokům, které mohou způsobit smrtelnou sepsi, které se vyskytují v jiných zemích.

Očkování proti pneumokokům

Pediatři již řadu let volají po zařazení do kalendáře očkování proti pneumokokům, které se používá na Slovensku, v Maďarsku a v České republice. V Polsku je bylo možné zavést pouze pro rizikové skupiny. Světová zdravotnická organizace umístila pneumokokové infekce vedle malárie na první místo v žebříčku infekčních onemocnění, jejichž kontrola a prevence by měly mít nejvyšší prioritu. Pneumokok je nejčastější příčinou závažných bakteriálních infekcí u dětí. Způsobují záněty horních cest dýchacích, akutní zánět středního ucha, záněty vedlejších nosních dutin, u některých dětí i dospělých mohou způsobit život ohrožující sepsi, meningitidu nebo zápal plic. Je třeba připomenout, že komplikací meningitidy může být hluchota, slepota, ochrnutí končetin a mentální retardace. Účinky očkování proti pneumokokům lze pozorovat v Kielcích, kde je již 6 let financuje místní samospráva. V roce 2005 tam bylo hospitalizováno 136 dětí (do dvou let) kvůli zápalu plic a pouze 18 po pěti letech fungování programu. snížil se i výskyt zánětů středního ucha. – Od rodičů i lékařů očekáváme bezplatné očkování všech kojenců proti pneumokokům – zdůraznil prof. Maria Borszewska-Kornacka, primářka Kliniky neonatologické a novorozenecké intenzivní péče Klinické nemocnice Fr. Anny Mazowiecké ve Varšavě. V Polsku také nejsou finance na očkování proti meningokokům. – Meningokoková onemocnění jsou sice méně častá než ta způsobená pneumokoky, ale jejich průběh je elektrizující. Děti umírají cestou do nemocnice nebo při převozu z přijímací místnosti na oddělení – říká prof. Radzikowski.

Očkování proti rotaviru

Polští rodiče si také očkování proti rotavirům musí hradit z vlastní kapsy. Průjem, který způsobují, může velmi rychle vést k dehydrataci, což je v případě kojenců a malých dětí život ohrožující stav. Ztrácejí nejen vodu, ale i elektrolyty a prvky nezbytné pro správné fungování organismu. Hospitalizace dětí v Polsku kvůli rotavirům stojí ročně 70 milionů PLN. – Pokud by tyto peníze Národní zdravotní fond vyčlenil na očkování celé populace novorozenců z daného roku, ušetřili bychom děti před nemocí a jejími komplikacemi a ušetřili bychom i na nepřímých nákladech, jako je absence rodičů nemocných pacientů v práci – vysvětluje Dr. Grzesiwoski.

Návrat černého kašle

Přes rozšířenou imunizaci dětí proti černému kašli od roku 1950/60 se nemoc vrací. Může způsobit záněty plic, průdušek, ledvin, mozkových blan a dokonce i smrt. Poškozuje zrak, sluch a mozkovou tkáň. V Polsku překvapil loňský rok, kdy se výskyt zvýšil téměř trojnásobně. Zajímavé je, že více případů bylo pozorováno ve starších věkových skupinách a pokles u nejmladších. – Výsledky výzkumu naznačují, že je to způsobeno ztrátou imunity s postupem času od poslední dávky vakcíny a vznikem více toxinogenních kmenů bakterií – říká prof. Janusz Ślusarczyk vedoucí katedry a katedry Veřejné zdraví Lékařské univerzity ve Varšavě. Tehdejší guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger proto v roce 2011 zavedl povinné očkování pro všechny studenty. Doporučuje se očkovat i osoby, které jsou v kontaktu s dětmi – rodiče, sourozenci. Také v Evropské unii stále více zemí zavádí dvě posilovací dávky pro starší děti a dospívající. V Rakousku a Lucembursku se doporučuje očkování každých 10 let po 16. roce života. V Polsku je od roku 2004 zavedena posilovací dávka vakcín proti černému kašli u dětí v šestém roce života. – Pokud by byla vakcína alespoň částečně hrazena, mohla by přispět k popularizaci očkování proti pertusi ve skupinách dospívajících a dospělých – navrhuje prof. Ślusarczyk.

Polský imunizační program

– Je trapné, že polský imunizační program je nejen nedostatečný z pohledu USA, Kanady či západoevropských zemí, ale je i mnohem chudší ve srovnání s bezplatnými očkovacími schématy v ČR, na Slovensku nebo v Maďarsku – pobouřil prof. Andrzej Radzikowski. Co tedy udělat pro to, aby byly polské děti očkovány na evropské úrovni a aby se snížily nerovnosti v přístupu k očkování, protože programy místní samosprávy to mění v závislosti na místě bydliště? Odborníci se domnívají, že řešením by mohlo být umístění vakcín na seznamy hrazených léků a alespoň částečné pokrytí jejich nákladů Národním zdravotním fondem. Prof. Radzikowski říká, že kromě povinného očkování by mělo být u každého neočkovaného Poláka proplaceno očkování proti hepatitidě A u mladistvých, očkování proti hepatitidě B, u dětí a seniorů proti pneumokokům, u mladistvých proti meningokokům a černému kašli. Také je nutné vzdělávat lékaře, aby proočkovanost v Polsku byla co nejvyšší. Očkování není věcí individuální volby. Čím nižší je proočkovanost v populaci, tím větší je pravděpodobnost nákazy a onemocnění u těch, kteří nemohou být očkováni ze zdravotních důvodů nebo u nichž se očkování ukázalo jako neúspěšné. – Mnoho lékařů nedoporučuje očkovat rodiče, protože batole kýchne třikrát a pořád kýchá, protože chodí do jeslí. A pokud, nedej bože, došlo k záchvatu s horečkou, je dítě do konce života osvobozeno od očkování. Nemělo by tomu tak být, zdůrazňuje doktor Piotr Albrech z oddělení gastroenterologie a výživy dětí na Lékařské univerzitě ve Varšavě.

Napsat komentář