Co dělat, když trauma zredukovalo váš svět

Zážitky mohou zachytit všechny sféry našeho života a my si toho ani nevšimneme. Jak převzít kontrolu a stát se znovu pánem situace, zvláště pokud jste zažili skutečně stresující událost?

Pokud jste nedávno prožili trauma, máte z něčeho velké obavy nebo jste prostě v neustálém stresu, pravděpodobně znáte ten pocit, že svět kolem vás jakoby neexistuje. Možná se celý váš život nyní sblížil v jednom bodě a vy už nevidíte nic jiného než předmět svého utrpení.

Úzkost a utrpení se rády „zmocňují území“. Pocházejí z jedné oblasti našeho života a pak se nenápadně rozšíří do všech ostatních.

Trauma nebo jakákoli významná negativní událost v nás vyvolává úzkost. Setkáme-li se s lidmi nebo událostmi, které nám připomínají naši bolest, budeme se bát ještě více. Když jsme úzkostní, snažíme se vyhýbat setkáním, která by nás mohla vrátit, i psychicky, na místo, kde jsme trpěli. Ale obecně tato strategie není tak dobrá, jak si myslíme, říká fyzioložka, specialistka na zvládání stresu a syndrom vyhoření Susan Haasová.

„Pokud přehnaně chráníme náš nervózní mozek, věci se jen zhorší,“ vysvětluje odborník. A pokud si toho nepřestaneme příliš vážit, náš svět se může zmenšit na nepatrnou velikost.

Stres nebo pohodlí?

Po rozchodu s partnerem se snažíme nenavštěvovat kavárny, ve kterých nám bylo spolu dobře. Přestáváme poslouchat kapely, na které jsme spolu kdysi chodili na koncerty, přestáváme kupovat určitý druh dortů, nebo dokonce měníme trasu, kterou jsme spolu chodili na metro.

Naše logika je jednoduchá: volíme mezi stresem a pohodlím. A z krátkodobého hlediska je to dobře. Pokud však chceme žít plnohodnotný život, potřebujeme odhodlání a cíl. Musíme si vzít zpět náš svět.

Tento proces nebude snadný, ale velmi zajímavý, je si jistý Haas. Budeme muset uplatnit všechny své schopnosti introspekce.

Zde je několik věcí, které je třeba mít na paměti pro každého, kdo chce rozšířit svou vizi a získat zpět území „zajatá“ traumatem:

  • Pokaždé, když objevíme oblast našeho života, která byla zasažena a zmenšena traumatem, máme další příležitost získat zpět část našeho světa. Když si všimneme, že hudbu posloucháme méně často nebo jsme dlouho nebyli v divadle, můžeme si přiznat, co se děje, a začít s tím něco dělat: koupit si lístky na konzervatoř, nebo si alespoň zapnout hudbu na snídaně.
  • Můžeme převzít zpět kontrolu nad svými myšlenkami. Ve skutečnosti všechno ovládáme mnohem lépe, než si myslíme — alespoň v naší hlavě jsme rozhodně pány.
  • Neuroplasticita, schopnost mozku učit se zkušenostmi, nám může být velkou pomocí. Náš mozek «učíme» bát se, skrývat se, vyhýbat se problémům i poté, co nebezpečí pomine. Stejně tak můžeme přeprogramovat své vědomí, vytvořit pro něj nové asociativní řady. Když půjdeme do knihkupectví, kde jsme spolu bývali a bez kterého se nám stýská, můžeme si koupit knihu, kterou jsme měli na očích už dlouho, ale neodvážili se ji koupit kvůli vysoké ceně. Když jsme si pro sebe koupili květiny, konečně se bez bolesti podíváme na vázu předloženou těm, kteří nás opustili.
  • Nepředbíhejte lokomotivu! Když jsme traumatizovaní nebo trpíme, máme tendenci čekat na okamžik, kdy nás konečně propustí, a snažíme se ho za každou cenu přiblížit. Ale v této znepokojivé době je nejlepší dělat malé krůčky – takové, které nás nedonutí znovu padat.

Pokud úzkost nebo příznaky související s traumatem změní váš život k nepoznání, měli byste samozřejmě požádat o pomoc. Ale pamatujte, že vy sami potřebujete odolat, nevzdávat se. „Většinu této práce neudělá nikdo jiný než my sami,“ připomíná Susan Haasová. "Nejprve se musíme rozhodnout, že už toho máme dost!"

Můžeme skutečně získat zpět území, které naše zkušenosti „ukradly“. Je možné, že tam, za horizontem — nový život. A my jsme jeho plnohodnotnými vlastníky.


O autorovi: Susan Haasová je fyzioložka zvládání stresu a syndromu vyhoření.

Napsat komentář