Špatná rada pro rodiče: jak vychovat úzkostné dítě

To, jak dítě vyrůstá – šťastné, sebevědomé a sebevědomé, nebo úzkostné, napjaté očekávání nadcházejícího dne, do značné míry závisí na rodičích. Shari Stynes ​​​​„říká“, jak udělat vše, co je možné, aby se dítě z jakéhokoli důvodu obávalo a neočekávalo od života nic dobrého.

Jako rodiče máme nad svými dětmi velkou moc. Pomůžeme vašemu dítěti naučit se zvládat životní výzvy. Maminka a tatínek dětem příkladem ukazují, jak se chovat k ostatním a řešit problémy.

Dítě navíc „nasává“ rodinnou atmosféru. Když uvidí, že se k němu a ostatním lidem chováte s láskou a respektem, naučí se vážit si sebe i ostatních. Pokud má pozorovat a prožívat hrubý a neuctivý přístup svých rodičů, začne si připadat bezvýznamné a bezmocné, v duši se mu usadí smutek. Pokud jste neustále na vážkách a chováte se, jako byste každou chvíli očekávali katastrofu, naučte své dítě být úzkostné.

Úzkostliví lidé jsou často trápeni bezdůvodnou předtuchou blížící se katastrofy. Nezanechávají úzkost. Kořeny problému obvykle leží v zážitcích z dětství. Úzkost se jí zároveň „naučí“ a „nakazí“. Sledováním reakcí rodičů se děti učí bát. Jsou „nakaženi“ úzkostí, protože se necítí bezpečně, necítí se doceněni a pochopeni.

Aby ilustrovala, jak se to děje, psychoterapeutka Shari Stynesová nabízí špatnou rodičovskou radu.

1. Proměňte jakoukoli obtíž v krizi

Nikdy neřešte problémy v klidu. Pokud chcete, aby bylo vaše dítě neustále nervózní, křičte nahlas a dávejte najevo svou nelibost, kdykoli se něco jen trochu pokazí. Pokud například vy nebo vaše ratolest náhodou něco trefíte, upustíte nebo polijete, udělejte z toho velký problém. Zapomeňte na fráze jako „cokoliv se stane, je to v pořádku“ nebo „to je v pořádku, všechno napravíme“.

2. Neustále dítěti vyhrožujte

Pokud chcete ve svém dítěti vyvolat chronickou úzkost až záchvaty paniky, neustále mu vyhrožujte. V případě neuposlechnutí hrozí vážné následky. Dělejte to pravidelně a s největší pravděpodobností u něj vyvoláte otupení emocí, disociaci a psychosomatické symptomy.

3. Vyhrožujte ostatním před dítětem

Dítěti tím nejen ukážete, že je lepší proti vám nic nedělat, ale také ho přimějete bát se o osobu, kterou ohrožujete. To povede k tomu, že se miminko bude celý život cítit méněcenné, provinilé a hluboce zodpovědné za to, co je vlastně mimo jeho kontrolu.

4. Prudce a náhle změňte svůj emoční stav

Nechte dítě pravidelně pozorovat, jak z neadekvátních důvodů upadáte do vzteku, ačkoliv jste před vteřinou byli zcela klidní. Je to skvělý způsob, jak mezi vámi vytvořit takzvanou „traumatickou vazbu“: miminko se vám bude neustále snažit vyhovět, „po špičkách“ ve vaší přítomnosti a jakýmkoli způsobem se bude snažit zabránit vašim výbuchům vzteku. Nevyvine si jasný smysl pro své vlastní „já“, místo toho se bude spoléhat na vás a ostatní lidi, abyste zjistili, jak se chovat.

5. Nikdy nedávejte svému dítěti jasné rady a vysvětlení.

Nechte ho hádat, jak správně řešit problémy, a abyste ho ještě víc vyděsili, za každou chybu se na něj zlobí. Děti se cítí obzvláště zranitelné, když se o sebe musí postarat.

Neukazujte mu vlastním příkladem, jak se chová dospělý člověk, neučte ho, jak zvládat životní těžkosti. Když je dítě neustále ve zmatku, začne se cítit méněcenné. Navíc, jelikož mu nic nevysvětlíte, bude se i on cítit zbytečný. Koneckonců, kdybyste si ho vážili, pravděpodobně byste byli připraveni věnovat čas a úsilí tomu, abyste mu dali důležité životní lekce.

6. Ať se stane cokoli, reagujte nepřiměřeně

Tato metoda funguje bezchybně. Pokud svému dítěti každý den ukazujete, že vaše reakce na to, co se děje, jsou naprosto nepředvídatelné, začne věřit, že život je jako procházka po minovém poli. V době, kdy bude dospělý, bude tato víra hluboce zakořeněna v jeho psychice.

7. Za případné neúspěchy ho přísně trestejte.

Je důležité naučit dítě, že jeho hodnota přímo závisí na jeho úspěchu. Proto v případě jakéhokoli nedopatření, špatného hodnocení, selhání nebo jakéhokoli jiného selhání udělejte skandál a inspirujte ho, že došlo ke katastrofě. Odsuzujte ho za jakoukoli chybu nebo selhání, i když za to nemůže, a trestejte ho častěji.

8. Křič na dítě

Vaše slova mu tedy rozhodně neuniknou, zvláště pokud jiné metody nepomáhají dobře. Křičením na miminko ho učíte neuctivému přístupu k ostatním a dáváte jasně najevo, že svůj vztek a další silné emoce musíte vyhodit na ostatní. Dítě se naučí i další důležité lekce: například, že pro vás není dost důležité, jinak byste se mu snažili neublížit. To vše podkopává sebevědomí miminka a zvyšuje jeho úzkost.

9. Izolujte dítě od okolního světa

Svou rodinnou situaci tak můžete utajit a dítě neuvidí další příklady vztahů mezi lidmi. Izolace je skvělý nástroj pro ovládání dítěte. Pokud nemá kde získat oporu kromě rodiny (se vší její nezdravou atmosférou), bude bezpodmínečně věřit všemu, co říkáte, a naučí se vás napodobovat.

10. Naučte ho, aby v budoucnu vždy očekával potíže.

Nejlepší způsob, jak v dítěti vštípit úzkost, je naučit ho očekávat vždy to nejhorší. Nikdy se mu nesnažte vštípit naději a optimismus, neuklidňujte ho, že vše bude v pořádku. Mluvte pouze o budoucích potížích a katastrofách, vytvářejte pocit beznaděje. Ať mu nad hlavou neustále víří bouřkové mraky. Pokud se budete hodně snažit, nikdy se jich nebude moci zbavit.


O autorovi: Shari Stynes ​​​​je psychoterapeutka specializující se na léčbu poruch osobnosti a účinků psychického traumatu.

Napsat komentář