Kravské mléko je perfektní potrava… Pro telata
„Mléčné výrobky jsou ideální potravou ze samotné přírody – ale pouze v případě, že jste tele.<…> Naše těla totiž nejsou přizpůsobena pravidelnému trávení mléka,“ říká v jedné ze svých publikací odborník na výživu Dr. Mark Hyman.
Z evolučního hlediska je závislost člověka na mléce jiného druhu nevysvětlitelným jevem. Zatímco denní konzumace mléka většině připadá jako něco přirozeného a zcela nevinného. Když se však na to podíváte z hlediska biologie, je jasné, že matka příroda takové využití pro tento „nápoj“ nepřipravila.
S domestikací krav jsme začali teprve před deseti tisíci lety. Není divu, že za tak relativně krátkou dobu se naše těla ještě nepřizpůsobila trávení mléka cizího druhu. Problémy vznikají především se zpracováním laktózy, sacharidu, který se nachází v mléce. V těle se „mléčný cukr“ štěpí na sacharózu a galaktózu a k tomu je zapotřebí speciální enzym laktáza. Háček je v tom, že tento enzym se u většiny lidí přestává produkovat mezi druhým a pátým rokem. Nyní bylo prokázáno, že přibližně 75 % světové populace trpí intolerancí laktózy (2).
Nezapomeňte, že mléko každého zvířete je přizpůsobeno potřebám mláďat přísně specifického biologického druhu. Kozí mléko je pro děti, kočičí mléko je pro koťata, psí mléko je pro štěňata a kravské mléko je pro telata. Telata mimochodem při narození váží asi 45 kilogramů, v době odstavu od matky už mládě váží osmkrát více. Kravské mléko tedy obsahuje asi třikrát více bílkovin a živin než lidské mléko. Navzdory všem nutričním výhodám mateřského mléka jej však stejná telata po dosažení určitého věku přestanou pít úplně. Totéž se děje s jinými savci. Ve světě zvířat je mléko výhradně kojeneckou výživou. Zatímco lidé pijí mléko celý život, což je ve všech ohledech v rozporu s přirozeným chodem věcí.
Nečistoty v mléce
Díky reklamě jsme si na obraz spokojené krávy poklidně pasoucí se na louce zvykli. Málokdo však přemýšlí o tom, jak je tento barevný obrázek vzdálený realitě. Mléčné farmy se často uchylují k poměrně sofistikovaným metodám zvýšení „objemů produkce“.
Například kráva je uměle inseminována, protože ve velkém podniku by bylo příliš náročné na zdroje organizovat soukromá setkání s býkem pro každou jednotlivou krávu. Po otelení krav dává mléko v průměru 10 měsíců, poté je zvíře znovu uměle oplodněno a celý cyklus se znovu opakuje. To se děje po dobu 4-5 let, které kráva tráví neustálými březostmi a bolestivými porody (3). Přitom po celou tu dobu dává zvíře mnohonásobně více mléka, než se děje v přirozených podmínkách při krmení mláděte. Obvykle je to způsobeno tím, že na farmě jsou zvířatům podávány speciální hormonální léky, rekombinantní bovinní růstový hormon (rBGH). Když se tento hormon dostane do lidského těla prostřednictvím kravského mléka, stimuluje produkci proteinu zvaného inzulínu podobný růstový faktor-1, který ve vysokých koncentracích může vyvolat růst rakovinných buněk (4). Podle doktora Samuela Epsteina z American Cancer Society: „Konzumací mléka obsahujícího rBGH (rekombinantní bovinní růstový hormon) lze očekávat výrazné zvýšení hladiny IGF-1 v krvi, což může dále zvýšit riziko vzniku rakoviny prsu a přispět k jeho invazivnosti“ (5) .
Kromě růstového hormonu se však v mléce při laboratorních testech často najdou i stopy antibiotik. Vždyť už samotný proces získávání mléka je v průmyslovém měřítku krutým vykořisťováním. Dnes dojení zahrnuje připevnění speciální jednotky s vakuovou pumpou na vemeno krávy. Nepřetržité strojové dojení způsobuje u krav mastitidu a další infekční onemocnění. K zastavení zánětlivého procesu jsou zvířatům často injekčně podávána antibiotika, která také během procesu pasterizace zcela nezmizí (6).
Mezi další nebezpečné látky, které se v té či oné době v mléce nacházely, patří pesticidy, dioxiny a dokonce i melamin, které nelze odstranit pasterizací. Tyto toxiny nejsou okamžitě odstraněny z těla a negativně ovlivňují močové orgány, stejně jako imunitní a nervový systém.
Zdravé kosti?
Na otázku, co je třeba udělat pro udržení zdravých kostí, každý lékař bez dlouhého přemýšlení řekne: „Pijte více mléka!“. I přes oblibu mléčných výrobků v našich zeměpisných šířkách však počet lidí trpících osteoporózou každým rokem neustále roste. Podle oficiálních stránek Ruské asociace pro osteoporózu dojde v Ruské federaci každou minutu k 17 nízkotraumatickým zlomeninám periferního skeletu v důsledku osteoporózy, každých 5 minut – zlomenině proximálního femuru a celkem 9 milionů klinicky významné zlomeniny v důsledku osteoporózy za rok (7).
V současnosti neexistuje žádný důkaz sám o sobě, že mléčné výrobky mají pozitivní vliv na zdraví kostí. Navíc v posledních letech byla provedena řada studií, které prokázaly, že konzumace mléka v zásadě nijak neovlivňuje pevnost kostí. Jednou z nejznámějších je Harvardská lékařská studie, která zahrnovala téměř 78 subjektů a trvala 12 let. Studie zjistila, že subjekty, které konzumovaly více mléka, byly také náchylné k osteoporóze, stejně jako ti, kteří pili málo nebo žádné mléko (8).
Naše tělo neustále těží starý odpadní vápník z kostí a nahrazuje ho novým. V souladu s tím, aby bylo zachováno zdraví kostí, je nutné udržovat stálý „přísun“ tohoto prvku do těla. Denní potřeba vápníku je 600 miligramů – to je pro tělo více než dost. Aby se tato norma vyrovnala, podle všeobecného přesvědčení musíte vypít 2-3 sklenice mléka denně. Neškodných rostlinných zdrojů vápníku je však více. „Mléko a mléčné výrobky nejsou povinnou součástí jídelníčku a obecně mohou mít negativní dopad na zdraví. Je lepší dát přednost zdravému jídlu, které je zastoupeno obilovinami, ovocem, zeleninou, luštěninami a vitamíny obohacenými potravinami, včetně snídaňových cereálií a džusů. Konzumací těchto produktů snadno naplníte potřebu vápníku, draslíku, riboflavinu bez dalších zdravotních rizik spojených s konzumací mléčných výrobků,“ doporučují na svých oficiálních stránkách lékaři ze sdružení příznivců rostlinné stravy (9 ).