Všichni známe slovo „empatie“, ale jen málokdo zná jméno radikální ženy, která toto slovo zavedla do angličtiny.
Violet Paget (1856 – 1935) byla viktoriánská spisovatelka, která publikovala pod pseudonymem Vernon Lee a je známá jako jedna z nejinteligentnějších žen v Evropě. Pojem „empatie“ vymyslela poté, co si všimla, jak pohlcená její partnerka Clementine Anstruther-Thompsonová přemýšlela nad obrazem.
Podle Leeho se Clementine s obrazem „cítila v pohodě“. K popisu tohoto procesu použil Li německý termín einfuhlung a do angličtiny zavedl slovo „empatie“.
Leeho myšlenky silně rezonují s dnešním rostoucím zájmem o to, jak empatie souvisí s kreativitou. Rozvíjení vlastní kreativity je jedním ze způsobů, jak porozumět sobě i ostatním. V 19. století se pro tento proces vžil poetický termín „morální imaginace“.
Představit si znamená vytvořit si mentální obraz, myslet, věřit, snít, zobrazovat. To je myšlenka i ideál. Naše sny nás mohou přivést od malých aktů empatie k ušlechtilé vizi rovnosti a spravedlnosti. Představivost zapaluje plamen: spojuje nás s naší kreativitou, naší životní silou. Ve světě rostoucího globálního konfliktu je představivost důležitější než kdy jindy.
„Velkým nástrojem mravního dobra je představivost,“ napsal básník Percy Bysshe Shelley ve své A Defense of Poetry (1840).
Morální představivost je kreativní. Pomáhá nám najít lepší způsoby bytí. Je to forma empatie, která nás povzbuzuje k tomu, abychom byli laskavější a milovali sami sebe i sebe navzájem. „Krása je pravda, pravda je krása; to je vše, co víme a potřebujeme vědět,“ napsal básník John Keats. "Nejsem si jistý ničím jiným než svatostí náklonností srdce a pravdivostí představ."
Naše mravní představivost nás může spojit se vším, co je na světě, v nás samých i v sobě navzájem pravdivé a krásné. „Všechny hodné věci, všechny hodné činy, všechny hodné myšlenky jsou umělecká díla nebo představivost,“ napsal William Butler Yeats v úvodu k poezii Williama Blakea.
Shelley věřil, že můžeme posílit naše morální představivost „stejně, jako cvičení posiluje naše těla“.
Trénink morální představivosti
Všichni se můžeme zapojit do speciálních cvičení pro rozvoj mravní představivosti.
Začněte číst poezii. Ať už ji čtete na internetu nebo doma najdete zaprášenou starou knihu, Shelley tvrdila, že poezie dokáže „probudit a rozšířit mysl samotnou, takže je schránkou pro tisíce nepochopitelných kombinací myšlenek“. Je to „nejspolehlivější zvěstovatel, společník a následovník probuzení velkých mužů pro prospěšnou změnu myšlení“.
Přečíst znovu. Ve své knize Hortus Vitae (1903), Lee napsal:
„Největší potěšení ze čtení spočívá v opakovaném čtení. Někdy to skoro ani není čtení, ale pouhé přemýšlení a prociťování toho, co je uvnitř knihy, nebo co z ní dávno vzešlo a usadilo se v mysli nebo srdci.“
Alternativně může aktivnější „pozorné čtení“ vyvolat kritickou empatii, záměrnou metodu myšlení navrženou tak, aby byla hodnotově neutrální.
Sledovat filmy. Dotkněte se kouzla kreativity prostřednictvím kina. Pravidelně relaxujte u dobrého filmu, abyste načerpali sílu – a nebojte se, že se z vás stane gaučový povaleč. Spisovatelka Ursula Le Guin naznačuje, že sledování příběhu na obrazovce je sice pasivní cvičení, ale přesto nás to vtáhne do jiného světa, ve kterém si můžeme na chvíli představit sami sebe.
Nechte se vést hudbou. I když hudba může být beze slov, také v nás rozvíjí empatii. Podle nedávné studie zveřejněné v časopise Frontiers je „hudba portálem do vnitřního světa druhých“.
Tanec může také pomoci rozvíjet to, co je známé jako „kinestetická empatie“. Diváci mohou vnitřně napodobovat tanečníky a nebo modelovat jejich pohyby.
Nakonec dejte průchod svému vlastnímu tvůrčímu toku. Nezáleží na tom, jaké jsou vaše dovednosti. Ať už je to malování, psaní, muzicírování, zpěv, tanec, řemesla, „pouze představivost může urychlit existenci něčeho, co zůstává skryté,“ napsala básnířka Emily Dickinsonová.
Umění se skládá z tohoto alchymického, transformačního procesu. Kreativita nám pomáhá najít nové, pravdivé a lepší způsoby bytí. „Můžeme být kreativní – představovat si a nakonec vytvořit něco, co tu ještě není,“ napsala Mary Richardsová, autorka knihy Opening Our Moral Eye.
Autor Brené Brown, dnešní popularizátor empatie, tvrdí, že kreativita je nezbytná pro „žití ze srdce“. Ať už je to obraz nebo patchworková přikrývka, když něco tvoříme, vykročíme do budoucnosti, věříme v osud našich vlastních výtvorů. Učíme se důvěřovat, že si můžeme vytvořit svou vlastní realitu.
Nebojte se představovat a tvořit!