Vědecký publicista amerického listu The Washington Post analyzoval různé produkty a zjistil, které se vyplatí kupovat pouze ve formě „bio“ produktů a které jsou na takový požadavek méně náročné. Zvláštní pozornost byla ve zprávě věnována mléku.
Které mléko je zdravější? Obsahuje průmyslové mléko antibiotika a hormonální doplňky? Je to bezpečné pro děti? Na tyto a některé další otázky odpovídá tato studie.
Ukázalo se, že ve srovnání s běžným mlékem (získaným na průmyslové farmě a prodávaným v řetězci obchodů ve městě) je farmářské mléko bohatší na zdravé omega-3-nenasycené mastné kyseliny – navíc čím více čerstvé trávy sní kráva během rok, tím víc jich je. Jiná nutriční kritéria pro farmářské/komerční mléko byla studována, ale ve výzkumných datech se jeví jako zanedbatelná.
Úroveň kontaminace antibiotiky ve farmářském a průmyslovém mléce je stejná – nulová: ze zákona podléhá každý džbánek mléka povinnému ověření odborníkem, v případě nesrovnalosti je výrobek odepsán (a obvykle vylit) . Farmářským kravám se antibiotika nepodávají – a kravám na průmyslových farmách se podávají, ale pouze v době nemoci (ze zdravotních důvodů) – a až do úplného uzdravení a vysazení léku se mléko od těchto krav neprodává.
Všechny mléčné výrobky – farmářské i průmyslové – obsahují „velmi malé“ (podle oficiálních vládních údajů – ve Spojených státech) množství toxinu DDE – „ahoj“ z minulosti, kdy v mnoha zemích světa začali používat tzv. nebezpečná chemická látka DDT neoprávněně (pak jim to došlo, ale bylo pozdě – už je v zemi). Podle vědců se obsah DDE v zemědělských půdách po celém světě sníží na zanedbatelný až za 30–50 let.
Někdy se na trh dostane mléko, které nebylo řádně pasterizováno (chyba pasterizace) – ale neexistují údaje, s nimiž se mléko – průmyslové nebo farmářské – stává častěji, ne – jakékoli mléko z jakéhokoli zdroje se musí nejprve přivést k varu. Tento faktor tedy také „smiřuje“ farmářské mléko s průmyslovým.
Ale pokud jde o hormony – je tu velký rozdíl! Farmářským kravám se hormonální léky neaplikují – a „průmyslové“ krávy takové štěstí nemají, je jim vstříknut bovinní růstový hormon (bovin-stomatotropin – zkráceně BST nebo jeho varianta – rekombinantní bovin-stomatotropin, rBST).
Jak „užitečné“ jsou takové injekce pro krávu, to je téma na samostatnou studii a pro člověka to není ani samotný hormon (protože by teoreticky měl zemřít při pasterizaci nebo v krajním případě při agresivním prostředí lidského žaludku), ale jeho složka, která se nazývá „insulin-like growth factor-1“ (IGF-I). Některé studie spojují tuto látku se stárnutím a růstem rakovinných buněk v těle – jiné takový závěr nepodporují. Podle oficiálních certifikačních organizací úroveň obsahu IGF-1 v mléce zakoupeném v obchodě nepřekračuje povolenou normu (včetně konzumace dětmi) – ale zde si samozřejmě každý může udělat vlastní závěr.