Hlíva ústřičná (Pleurotus cornucopiae)
- Oddělení: Basidiomycota (Basidiomycetes)
- Pododdělení: Agaricomycotina (Agaricomycetes)
- Třída: Agaricomycetes (Agaricomycetes)
- Podtřída: Agaricomycetidae (Agaricomycetes)
- Objednávka: Agaricales (Agaric nebo Lamellar)
- Čeleď: Pleurotaceae (Voshenkovye)
- Rod: Pleurotus (hlíva ústřičná)
- Typ: Pleurotus cornucopiae (hlíva ústřičná)
Klobouk hlívy ústřičné: 3-10 cm v průměru, rohovitý, nálevkovitý, méně často – jazykovitý nebo listový (se zřetelným sklonem k „ohýbání“) u dospělých jedinců, konvexní se zasunutým okrajem – u mladých. Barva hlívy ústřičné je značně proměnlivá v závislosti na stáří houby a podmínkách pěstování – od světlé, téměř bílé až po šedožlutou; povrch je hladký. Dužnina klobouku je bílá, masitá, elastická, s věkem poměrně tvrdá a vláknitá. Nemá žádnou zvláštní vůni ani chuť.
Talíře z hlívy ústřičné: Bílé, klikaté, vzácné, klesající k samému základu nohou, ve spodní části jsou často propletené a tvoří jakýsi vzor.
Spórový prášek: Bílý.
Nať hlívy ústřičné: Centrální nebo postranní, obvykle dobře definované ve srovnání s jinými hlívami ústřičnými; délka 3-8 cm, tloušťka do 1,5 cm. Povrch dříku je pokryt klesajícími deskami téměř ke zužující se základně.
Šíření: Hlíva rohovitá roste od začátku května do poloviny září na zbytcích listnatých stromů; houba není vzácná, ale závislost na těžko dostupných místech – hnědé, husté křoviny, paseky – ji činí méně nápadnou jako jiné hlívy ústřičné.
Podobné druhy: Z oblíbených hlívy je podobná hlíva plicní, pro ni však není charakteristická rohovitá forma a nenajdete v ní tak výraznou kýtu.
Poživatelnost: Jako všechny hlívy ústřičné rohovité jedlý a dokonce svým způsobem chutné.