Pokud výraz „trauma hlavy“ (TC) doslova odpovídá šoku lebky, ať už je jeho intenzita jakákoliv, v lékařském pojetí odpovídá trauma hlavy šoku, jehož intenzita způsobuje, byť jen krátkodobě, poruchu vědomí. . Mnoho životních okolností může vést k úrazu hlavy (sportovní, profesionální, dopravní nehoda nebo nehoda na veřejné silnici, domácí nehody, napadení, pád, rána do hlavy, střelná zbraň atd.).

NĚKTERÉ ZÁKLADNÍ POJMY

• Cerebrální setrvačnost

Poranění hlavy může být mírné nebo těžké, se všemi možnými zprostředkovateli. Jeho závažnost závisí na existenci intracerebrálních lézí nebo na existenci extracerebrálního hematomu, krvácení lokalizovaného mezi lebkou a mozkem. Z funkčního hlediska je poškození mozku spojeno s mechanismy zrychlení a zpomalení (nejnebezpečnější), které jsou odpovědné za natahování, drcení a střihové síly v samotném mozku. Tyto síly mohou napínat neurony (mozkové buňky) a jejich axonální extenze („kabely“). Těžký mozek o hmotnosti téměř 1400 gramů má svou vlastní setrvačnost, zejména proto, že není připojen přímo ke kosti lebky. Při dostatečně prudkém nárazu mozek narazí do vnitřku lebky tam a zpět nebo do stran, jako lidské tělo vystavené náhlému zrychlení nebo zpomalení, jako je čelní nehoda v autě. . Tyto dva mechanismy jsou často spojovány fenoménem úderu a kopu.

• Počáteční ztráta vědomí

Ekvivalentní knokautu, velké otřesy mozku způsobí mozkový údiv, zodpovědný za ztrátu vědomí a pravděpodobně vyvolá poškození mozku nebo hematom. Obecně platí, že čím rychlejší je návrat vědomí, tím větší je šance na návrat k normálu bez následků. Na druhou stranu hluboká a trvalá ztráta vědomí je znepokojivější a může odpovídat existenci poškození mozku. Rychlý návrat k normálu však nestačí k formálnímu vyloučení existence poranění mozku. V důsledku toho by každá počáteční ztráta vědomí v souvislosti s traumatem měla být považována za známku závažnosti, dokud se neprokáže opak, a měla by vést k pečlivému klinickému sledování, a to i v případě, že u pacienta nedošlo k viditelnému poškození mozku. CT nebo MRI. Ale pozor, ani nepřítomnost počáteční ztráty vědomí nelze považovat za známku benigního TC. Podle velké studie může tato počáteční ztráta vědomí skutečně chybět v 50 až 66 % případů, kdy skener najde intrakraniální lézi.

• Zlomení lebky

Závažnost poranění hlavy nezávisí pouze na tom, zda došlo k zlomenině lebky či nikoli. Je jasné, že zlomenina viditelná na rentgenovém snímku by neměla být jediným parametrem závažnosti poranění hlavy, a proto se neprovádí systematicky. Skutečně, pokud zlomenina lebky vykazuje vážné trauma, dostatečné ke zlomení kosti, sama o sobě nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu kromě analgetik ke zklidnění bolesti. Člověk tedy může utrpět zlomeninu lebky bez jakéhokoli souvisejícího poškození mozku nebo hematomu. Člověk může trpět i vážným intrakraniálním hematomem, a to při absenci zlomeniny lebky. Někteří se dokonce domnívají, že zlomenina odpovídá rozptýlení rázové vlny, která slábne na povrchu, místo aby se šířila hluboko do mozku, čímž chrání základní mozkové struktury, jako je skořápka. vejce. Pozorování linie zlomeniny, zejména na časové úrovni, by však mělo povzbuzovat k opatrnosti kvůli zvýšenému riziku vzniku extradurálního hematomu (riziko násobené 25).

Několik typů lézí

• Extracerebrální hematomy

Tyto extracerebrální hematomy se nacházejí mezi vnitřním povrchem lebky a povrchem mozku a odpovídají odběrům krve nejčastěji spojeným s prasknutím jemných žilních cév zásobujících tři membrány obklopující mozek (meningy), které se nacházejí právě pod lebeční kostí. Tyto slzy mohou způsobit jevy zrychlení a zpomalení. Tyto tři mozkové pleny tvoří mozkovou ochranu, která je v případě významného traumatu nedostatečná.

V praxi rozlišujeme:

· tzv. „subdurální“ hematomy, který se nachází mezi dvěma mozkovými plenami (pavoučkovou a dura, nejvzdálenější). Subdurální hematom v souvislosti s natržením žil nebo následky mozkové kontuze se může objevit bezprostředně po úrazu hlavy (okamžité kóma) nebo později. Chirurgický zákrok je nezbytný ve většině případů, kdy hrozí komprese mozku. Spočívá v evakuaci hematomu.

· extradurální hematomy, který se nachází mezi vnitřním povrchem lebeční kosti a tvrdou plenou. Zejména časové, extradurální hematomy jsou spojeny s existencí léze střední meningeální tepny. S některými výjimkami (extradurální hematom velmi malého objemu a pacientem dobře tolerovaný) vyžaduje tento typ hematomu nouzovou intervenci (trepanaci) určenou k evakuaci tohoto hromadění krve, které rovněž hrozí stlačení mozku.

• Intracerebrální léze

Zahrnují několik typů záchvatů, lokálních nebo difúzních, které mohou být spojeny a které znesnadňují prognózu. Každé poranění hlavy je specifické.

Poranění hlavy může být proto ve zlomku sekundy doprovázeno:

·       Modřiny na povrchu mozku. Odpovídají poraněním vyplývajícím z kontaktu povrchu mozku s vnitřním povrchem kosti lebky, navzdory mozkovým plenám. Pohmožděniny postihují přední část mozku i záda (návratový šok) a spánkovou oblast. Možný je hematom, nekróza v místě krvácení, edém nebo drobné krvácení na povrchu mozku.

·       Poškození neuronů nebo axonální poškození. Ve skutečnosti dvě velmi odlišné vrstvy tvořící mozek a nazývané bílé látky (uprostřed) a šedá (pokrývající bílou látku zvenčí) nemají stejnou hustotu, a proto ani jinou setrvačnost. Během nárazu bude zóna oddělení dvou vrstev natažena nebo rozříznuta, což způsobí poškození neuronů, které přes ni procházejí.

Nebo odloženo po několika minutách či hodinách:

·       Otokjinými slovy nahromadění vody, které zvýší tlak uvnitř mozku a to kolem léze v hodinách po nehodě s rizikem rozvoje intrakraniální hypertenze a potlačení hmoty mozku na opačné straně (tj. nazývaný syndrom „angažovanosti“).

·       Ischémie, velmi obávaný, jinými slovy pokles kyslíku v mozkové tkáni spojený s poklesem vaskularizace po nehodě nebo rozvoji kompresivního edému. Kaskáda biochemických reakcí může vést k buněčné smrti zúčastněných neuronů.

·       Intracerebrální krvácení (hematomy)